Dny elektronové
mikroskopie
11.-15. 3. 2020
Zobrazit program
[ Na fotce: Tescan - tekapeek ]

Elektronová
mikroskopie
a Brno

Elektronová mikroskopie je spjata s Brnem již od roku 1951.
Nikde v Evropě se nevyskytuje taková koncentrace firem a vědeckých ústavů zabývajících se tímto oborem jako právě v Brně.
Elektronové mikroskopy dokáží zvětšit předmět až 1 000 000x
Pod elektronovým mikroskopem se zkoumají mj. viry jako HIV, Zika nebo Sark
V Brně se vyrobí cca 700 elektronových mikroskopů ročně
Průměrná cena jednoho elektronového mikroskopu je cca 20 000 000 Kč
1931
V Technologickém ústavu v Berlíně zprovozňuje Ernst Ruska první elektronový mikroskop (za což později v roce 1986 získal Nobelovou cenu)
1947
Do Československa se dostávají první dva elektronové mikroskopy z USA v rámci poválečné pomoci mezinárodní organizace UNRRA
1951
V Brně byl vyvinut první československý komerčně dostupný elektronový mikroskop - Tesla BS 241
1957
Byl založen Ústav přístrojové techniky Akademie věd v Brně
1958
Elektronový mikroskop Tesla BS 242 získal zlatou medaili na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu
90. léta
založení společností TESCAN, Delong Instruments, Delmi (dnes Thermo Fisher Scientific) vyrábějících elektronové mikroskopy v Brně
2020
V Brně se vyrábí více než 30 % celosvětové produkce elektronových mikroskopů

Nadpis k elektronové mikroskopii

K čemu se elektronové mikroskopy používají?
Elektronové mikroskopy posouvají hranice lidského poznání v mnoha oborech, uplatňují se zejména v medicíně, materiálovém výzkumu, leteckém, automobilovém, polovodičovém průmyslu, kriminalistice nebo těžbě nerostů. Elektronové mikroskopy jsou nepostradatelným pomocníkem při výrobě nových čipů, díky kterým jsou mobily, tablety nebo počítače výkonnější. Uplatnění našly také při vývoji baterií.

Jaký je rozdíl mezi optickým a elektronovým mikroskopem?
Zatímco optický mikroskop pro zobrazení využívá světelných paprsků, v elektronovém mikroskopu nahrazují světlo elektrony a místo skleněných čoček se využívají elektromagnetické čočky. A protože vlnová délka elektronů je podstatně kratší než u viditelného světla, má elektronový mikroskop také vyšší rozlišovací schopnost, díky čemuž dosahuje mnohem vyššího efektivního zvětšení než optický mikroskop. Přiblížení je srovnatelné jako při představě, že se díváte z Měsíce na Zemi a dokážete při tom rozlišit i listy na stromech. Vědci s pomocí elektronových mikroskopů dokáží pozorovat vzorky s rozlišením v rádu miliardtin metru.

Proč zobrazuje elektronový mikroskop pouze černobíle?
Elektronový mikroskop nepracuje se světlem, ale s elektrony, proto jsou všechny snímky v odstínech šedi. Následně mohou být kolorovány ručně či automatickým programem.

Jaké existují druhy elektronových mikroskopů?
Existují dva druhy elektronových mikroskopů - prozařovací (transmisní elektronová mikroskopie - TEM) a rastrovací (skenovací elektronová mikroskopie - SEM). U prozařovacího elektronového mikroskopu elektrony procházejí skrz zkoumaný vzorek a poté jsou detekovány. Je zapotřebí používat tenké vzorky a vysoké energie, aby mohly elektrony zkoumaným předmětem projít. Naopak tloušťka vzorku nehraje roli v případě rastrovacích elektronových mikroskopů, protože se zde zobrazuje povrch vzorku pomocí sekundárních nebo zpětně odražených elektronů.